Sonet dedikovaný slunci.

Josef Svatopluk Machar

Ty věčný ohni, může, smí-li z dáli zaletnout k tobě chabých veršů pár – vpij je, jak z květů, které rozpukaly, as vpíjíš vůni v pruhu světlých par! Mé verše též jen ve tvém teple zrály, má duše trpkosť, tys jim dalo žár, já dal svou krev, tvé blesky život daly a dech a tep v těch mrtvých liter tvar. Sám žiji tebou. Všecko, čím zde jsem, je z tebe, tvé. Jsem jedním paprskem, jenž z tebe kmit’ a zapad’ kams v kout šerý. A šedou věčnosť, aether, hvězdné vlnobití, zem, na ní vše, co jen se zove žití, pronikl, prošel a žil v žití efemery!...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

1010. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Stejný žal. (Adolf Heyduk)
  2. Při dychánku. (František Táborský)
  3. MOŘE... (Kamil Berdych)
  4. A přece vždy jen mlčelivě! (Jan Pelíšek)
  5. Třeba je můj život (Jiljí Vratislav Jahn)
  6. Předtucha (Antonín Sova)
  7. Moři. I. (Růžena Jesenská)
  8. NÁVRAT. (Adolf Bohuslav Dostal)
  9. Klid. (Julius Zeyer)
  10. Jak velký kajman žiješ u všemmíru, (Adolf Heyduk)