IV. Portrét šťastného člověka.

Josef Svatopluk Machar

Toť jediný, jenž není žitím syt, z těch všech, co jsem kdy v světě poznal lidí, s mudrce klidem umí život žít bez reflexí, z nichž otrava se klidí. Nemluví mnoho, umí vyznačit očima, gestem, co chce, cítí, vidí, k haně i chvále umí kliden být, na svém dost a jiným nezávidí. V těch očích, jež se světu stále diví, celé moře modré neviny a v drobných ústkách teprv zoubků pár. Je to ten jeden andělíček živý z Raffaelovy dole Sixtiny, ten v levo. Synovec můj, rok je stár...

Patří do shluku

astra, jeseň, podzim, podzimní, uvadlý, babí, listí, záhon, léto, akacie

108. báseň z celkových 227

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Mandarini. (Jaroslav Vrchlický)
  2. CO PLATNY VZDECHY... (Antonín Klášterský)
  3. RONDA. (Vladimír Frída)
  4. JÁDRO ŽlTÍ. (Irma Geisslová)
  5. Dvě slzy. (Jaroslav Vrchlický)
  6. V té mlze. (Růžena Jesenská)
  7. J. V. Sládkovi (Jaroslav Vrchlický)
  8. Věřím. (Josef Svatopluk Machar)
  9. MUDRCOVÉ. (Vítězslav Hálek)
  10. III. Filosofie naší lepší společnosti. (Jaroslav Vrchlický)