1. Hořký doušek.

Josef Svatopluk Machar

1.
Hořký doušek.

Oklamané děvče bloudí lesem, v temno prchá před dnem necitelným, na skalnatou lávku v hoři klesne a začíná plakat usedavě. Omšelý ten kámen staré skály vyhlouben jest v jakous drobnou misku; když se děvče k další cestě zvedlo, je ta miska plna hořkých slzí. Večer na to přiletí sem ptáče z obvyklého kalíšku se napít, kde se střádává mu s nebes doušek – smočí zobák, zachví se, pryč letí.