jenž chtěl být spasitelem všehomíru –
hnus přátel sklízí, posměch nepřátel,
jenž o humanitě snil a věčném míru –
teď strojí hekatomby z lidských těl.
V Petrohradě ticho. Zametají sníh,
poněvadž byl zrudlý krví zabitých.
Opraví se dlažba, holých ruk zbraň mdlá,
do vybitých oken dají nová skla.
Ve špitálech pilno: oheň na tváři
obvazují, řežou údy felčaři.
Pilno u soudů je, živo v pevnostech,
řetězy tam řinčí v černých mokrých zdech.
Tesaři mnou ruce: Není bídy víc,
stát objednal u nás řadu šibenic.
V divadlech zas hrají, vracejí se tam
velkoknížata ctná ke svým baletkám.
Žurnálů zas denně spousta vyletá
a že v Rusi klidno, hlásá do světa.
Klidno v svaté Rusi... Denně vlaky jdou,
vezou reservisty na pláň mandžurskou.
V továrnách se robí děla, kulky, zbraň
pro případy všechny – – Bože, cara chraň!
Majesty Charley a Sir Louis
dlouhý čas pospolu tráví.
Ten Francouz, onen Angličan,
a oba nemají hlavy.
Majesty Charley a Sir Louis,
dva tristní dějinné stíny,
souzeni oba svým národem
za své i předků svých viny.
Majesty Charley a Sir Louis
o zašlém hovoří čase,
jak bývalo, jak není víc,
jak jednou být může zase.
Majesty Charley a Sir Louis
se nudí řečí tou zhusta
a nezpůsobně zívli by,
však s hlavou chybí též ústa.
Majesty Charley a Sir Louis
jsou jedné myšlenky děti:
– My stačíme si zcela sic,
však moh by tu býti též třetí –
Majesty Charley a Sir Louis
i bez hlav chápají zcela,
že ve dvou smutná je společnost,
že teprv třetí ji dělá.
Majesty Charley a Sir Louis,
snad nenadáte se ani,
a milosrdné dějiny
splní vám toužebné přání!
Majesty Charley a Sir Louis,
slyšíte z daleka hřmění?
Slyšíte hlasy tak známé vám?
a krve horečné chvění?
Majesty Charley a Sir Louis,
hleďte tam na ruské kruhy!
Moh by se jmenovat Nikolaj,
Nikolaj baťuška druhý...
Rus podzemní se chví a čeká.
Petropavlovská sklepení
jsou naplněna. Žandarmové
pracují dle svých určení.
Rus podzemní se chví a čeká:
stín smrti chodí ději dní –
noc nejčernější bývá k ránu,
k té chvíli než se rozední.
Rus podzemní se chví a čeká.
Tma. Mrazy pálí ledově:
jen jednu ještě válku venku,
pak poslední bouř v domově!