Sonet-intermezzo.

Josef Svatopluk Machar

Mně věru lítost pojímá v tom žáru dusném, prokletém i nad ubohým sonetem, jenž u nás jméno znělky má. Jde v šatě skvosty posetém, jenž krajkami ji objímá, jde spjata těžkým korsetem a závoj v obličeji má. Mně je jí líto. Tu i tam šat, korset její sundávám a nechám ji jen v suknici. A mám ji rád tak kypící, když tančí, zpívá přede mnou, až se jí bílá ňadra dmou.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

sonet, znělka, rým, rýma, verš, petrarka, sloka, poeta, báseň, dante

2. báseň z celkových 341

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. báseň bez názvu (Antonín Klášterský)
  2. APOSTROFA. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Pierina Ricci. (Jaroslav Vrchlický)
  4. KRVÁCEJÍCÍ LÁSKA. (Antonín Sova)
  5. PSÁNO NA BŘEZOVOU KŮRU. (Antonín Klášterský)
  6. SVŮJ BÍLÝ POLOŽ LOKET... (Otakar Theer)
  7. SONET NA OMLUVU. (Antonín Klášterský)
  8. Včely-sonety. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Ahasver na věži Eiffelově. (Jaroslav Vrchlický)
  10. SVÉ MATCE. (Adolf Bohuslav Dostal)