MRZUTÉ SLOKY.

Josef Svatopluk Machar

Je šeré ráno. V mlhy hale den chví se listopadový. Se stromů krouží ve spirále uvadlé mokré listoví. To býval čas, kdy člověk psancem na bezútěšné zemi byl, kdy zkoumal, jak by žití rancem kdes nenápadně pohodil. Teď do té mlhy tupě hledí – čas ztratil pro něj tíhu, vztek – nečeká na nic odpovědi a nemá žádných otázek.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

ha, bula, hala, lomikar, dědek, čertí, chám, máma, sou, rebel

61. báseň z celkových 236

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VELÍŠSKÉ MELODIE. (Irma Geisslová)
  2. PLÁNĚ. (Jan Psohlavý)
  3. PÍSEŇ O BOLESTI DOBY (Antonín Sova)
  4. Tranovcký lesy. (Antonín Klášterský)
  5. Lomikarovo alej. (Antonín Klášterský)
  6. Památce Baarově. (Antonín Klášterský)
  7. KMOCH A SMRT. (Antonín Klášterský)
  8. LAMINGEN. (Jan Psohlavý)
  9. Arnold de Citaux. (Jaroslav Vrchlický)
  10. HARFA. (Jan Červenka)