DOSLOVNĚ.

Josef Svatopluk Machar

S čím kdo zacházívá, tím též v posled schází – bábo moje, do dnes zrak tvůj vážný, starý přesvědčivě skrze lesklé okuláry vesnickou tu moudrost ke mně doprovází. Žil jsem pouze srdcem. Jím jsem všecko viděl, slyšel, cítil, soudil – nikdy na polovic: když jsem rád měl, moh jsem směle ptát se: kdo víc? Jako sotva někdo více nenáviděl. Vždycky rychle bilo, vždycky pospíchalo. Teď, kdy stín se dlouží ještě více spěchá. Tak as chodec touží dojít, kde je střecha, než tma padne v kraje, kde se vyzná málo.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

čert, kapsa, huba, dělat, kousek, páter, koláč, omáčka, sedlák, vyndat

199. báseň z celkových 604

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Janek. (Josef Václav Sládek)
  2. BLÁHOVÁ. (Augustin Eugen Mužík)
  3. JINDY A NYNÍ. (Karel Mašek)
  4. Bída. (Josef Pachmayer)
  5. V DEŠTI (Stanislav Kostka Neumann)
  6. Prožluklý den. (Josef Václav Sládek)
  7. PONÍŽENÍ (František Gellner)
  8. Tys mi uďála. (Karel Sudimír Šnajdr)
  9. 67. Píseň sirotků. (František Jaroslav Kamenický)
  10. Ten starý, dobrý úsměv (Viktor Dyk)