VEČERNÍ

František Cajthaml-Liberté

Táhl soumrak od západu na den slunný v prostřed máje, z teplických když sadů výšin rozhlížel jsem se do kraje. Krušné Hory v mlžném rouchu, z nížin šedý dým se valil ze sta hutí, ze sta šachet – vesnice a města halil. Páry a kol hovor věčný zněl mi k uchu slabým echem, v lípách včelky bzučely si a sad voněl jarním dechem. A kos i drozd by mne skoro naladili k smíru, klidu, kdyby ostré hlasy píšťal nemluvily o tom lidu, jenž tam, kde kouř v sloupy roste, duši ničí a krev cedí... – Spadlo slunce už za Hory, Sever už je v tmě a šedi...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

šachta, havíř, horník, kovkop, uhelný, továrna, uhlí, štola, zemník, dělnický

43. báseň z celkových 362

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V noci. (František Cajthaml-Liberté)
  2. První rozhled! (Jan Evangelista Nečas)
  3. XLV. ČERNÉ HODINY (František Leubner)
  4. NOC. (Antonín Sova)
  5. Rudé pece. (Alfons Breska)
  6. * * * Stín smutných večerů se do údolí vploužil – (Fred Grygar)
  7. NEBE I ZEMĚ. (Jan Spáčil-Žeranovský)
  8. Vox populi. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Zvony. (Augustin Eugen Mužík)
  10. POČETÍ (Antonín Sova)