PODZIMNÍ

František Cajthaml-Liberté

Bylo jitro. Listí žloutlo, chladný větřík parkem vířil a z oblohy zachmuřené k zemi drobný deštík mířil. Umíralo léto parné, rozlétli se z lázní hosté – ranní hudbě v pavilonu naslouchaly duše prosté. Zadul vítr. Houslí zvuky zakvílely osaměle, až se náhle starým steskem rozechvělo srdce v těle. Jak by moje mrtvé mládí s těmi tony utíkalo, jak by plaché štěstí s nimi znovu v propast unikalo...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

monotónní, teskný, doznívat, jednotvárný, tón, znavený, ticho, stesk, zádumčivý, stmívat

257. báseň z celkových 380

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. KRAJINA. (Antonín Klášterský)
  2. V den smíření. ( K. Egor)
  3. Alejemi. (Emanuel z Čenkova)
  4. ADAGIO. (Antonín Klášterský)
  5. LEGENDA O FAUSTOVĚ DOMĚ. (Antonín Klášterský)
  6. PO BOUŘI. (Ferdinand Tomek)
  7. TEMNO, ŠERO (Hermor Lilia)
  8. DEŠŤ A PÍSEŇ (Hermor Lilia)
  9. PÍSEŇ CIZÍ BOLESTI (Karel Toman)
  10. Ve vlašské kapli. (Xaver Dvořák)