Sonet říjnový.

Josef Svatopluk Machar

Už jenom rozteskněná elegie z té země vlá zpod šlojířových par... Uvadlá kráska ve všech koutech kryje uvadlé květy, památky svých jar. A přec ta touha: dál se líbit – žije v ní ještě; dosud neschlad’ nitra žár, pestré si šerpy kolem těla vije a do vlasů si sází aster pár; a smát se chce, jak smávala se kdysi – však ve vráskách jí tuhne tento smích a už z nich jenom soucit, soucit žádá... A ona vše to tuší as a hádá: sta slz vždy z rána po šatu jí visí v probdělé teskné noci prolitých.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

astra, jeseň, podzim, podzimní, uvadlý, babí, listí, záhon, léto, akacie

43. báseň z celkových 227

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. TŘICETILETÁ. (Karel Červinka)
  2. Novalis na podzim. (Zikmund Winter)
  3. V DOUFÁNÍ. (Alois Škampa)
  4. IX   Úsměv svých zoubků jsi mi darovala, (Stanislav Kostka Neumann)
  5. Zámky. (Karel Alois Vinařický)
  6. NOVALIS NA PODZIM. (Zikmund Winter)
  7. Květinářka. (Antonín Klášterský)
  8. ASTRY. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Úvodem. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Jeseň. (Jaroslav Vrchlický)