Zdá se, že dřímá. Unaven byl asi
tím žitím celým. Ani svléci nedal
si roucho biskupské, ba nesundal si
infuli s hlavy. Unaven byl tuze.
Byl papežem kdys. Ale dlouho před tím,
než spat sem přišel. Jan Dvacátýtřetí.
Však v Kostnici, kde koncil církve seděl,
zlé zprávy roznesly se o papeži.
Prch z Kostnice. Byl chycen. Sezazen byl
s Petrova stolce. V úzkosti žil trapné
a bídě zlé. Když nový svatý otec,
tož Martin Pátý, z Kostnice se vracel
ku hrobům apoštolů v město věčné,
vrh se mu k nohám Baldassare Cossa.
A svatý otec jako slunce vlídný
zdvih se země jej, na biskupství vsadil
a kardinalem učinil jej církve.
Však nežil dlouho Baldassare Cossa
na hřejivém svém novém slunci. Zemřel
a zde své složil údy unavené.
A Donatello náhrobek mu sdělal,
jak vidíte. Spí lehkým snem v něm biskup,
jímž jako lístkem života vír točil;
snad proto netroufá si tvrdě usnout,
že stále čeká náhlé probuzení
a potom vstal by rychle, sklouzl na zem,
by odevzdaně dal zas sebou zmítat
té osudové smršti svého žití.