A nezdá se vám že Čas nyní letí(J5f)
jak nikdy dosud V dobách minulosti(J5f)
jak líný býval Den byl nekonečný(J5f)
a týden vlek se jak vůz zatížený(J5f)
když do kopce se škrábe A což měsíc(J5f)
Čas nepřines Čas pranic neodnášel(J5f)
nic slovem nedělo se ve všem lenoch(J5f)
až na to co mu takřka dením chlebem(J5f)
zalepil rány zralé lidi nosil(J5f)
k věčnému spánku živým uděloval(J5f)
své příslovečné porce zapomění(J5f)
Dnes jaké děje tady Jaké zmatky(J5f)
zmítají světem Jaká bída škrtí(J5f)
národy třídy muže ženy děti(J5f)
Co bolestí co vzdechů hlučných kleteb(J5f)
Co může zdá se sebere a pádí(J5f)
jak nejrychlejším vůbec možným letem(J5f)
má naposled snad auto leč co sebral(J5f)
toť patrně jen vzorky ukázky jen(J5f)
a kdyby člověk moh mu imputovat(J5f)
jakýsi soucit se světem a lidstvem(J5f)
a kdyby člověk věřil že je Kdosi(J5f)
jenž stvořil svět a řídí jeho řády(J5f)
pak musil by Čas deně stanout před Ním(J5f)
a vyložit co přinesl s této země(J5f)
a říci Tvůrče můžeš klidně zírat(J5f)
na bědný život tvorů Svojí země(J5f)
Den žhavý byl A zas ti přísloveční(J5f)
nejstarší lidé takového horka(J5f)
vzpomenout nedovedou Deníky dva(J5f)
dnes přišly s nepodmíněnými fakty(J5f)
ten dí že dvě stě pětadvacet roků(J5f)
a druhý že prý sto a sedmdesát(J5f)
nebylo v světě strašných dnešních žárů(J5f)
doufám že nebude to zdrojem vojny(J5f)
v tom státě našem ať jen diskutují(J5f)
toť demokracie A jděme hajat(J5f)
To byla noc Ten zatracený měsíc(J5f)
strašidlo vyjevené v úplňku je(J5f)
a jakby věděl že ho nemám v lásce(J5f)
za čtyři týdny jednou potrápí mě(J5f)
když vstoupiv v úplněk je v plné síle(J5f)
Já spal a nespal duší kmitaly se(J5f)
vzpomínky pestré s vřavou nemožností(J5f)
já lidi viděl které neviděl jsem(J5f)
už století půl návštěvou mi přišel(J5f)
řad lidí z dějin potom stvůry jakés(J5f)
z přírodní říše a to řádilo mi(J5f)
jak kolem mě tak ve mně Já mnul oči(J5f)
třel hlavu převaloval jsem se v loži(J5f)
vše marno na půl minuty byl pokoj(J5f)
a zase vše se přivalilo znovu(J5f)
prokletý měsíc Celý den mi bylo(J5f)
mdlo v duši v těle život plynul v dálce(J5f)
a já se díval na vše jako člověk(J5f)
jenž stojí tiše na onom už břehu(J5f)
Nic nového Den žhavý byl a běžel(J5f)
v úmorném vedru Člověk už je vděčen(J5f)
i za takové prosté nic nového(J5f)
Vzduch v noci ochladil se Na terase(J5f)
jsme seděli až skoro do půlnoci(J5f)
Vůz Velký souhvězdí mé milované(J5f)
stál nad hlavami A ten taškář měsíc(J5f)
pomalu vylez za komínem domu(J5f)
a stoupal přímo ku kostelní věži(J5f)
Já vzpomněl hned na báseň Mussetovu(J5f)
jak on jej viděl nad věží tam u nich(J5f)
jak puntík nad i šíbala jsem prohled(J5f)
chce ukázat mi as svou důležitost(J5f)
že hrdinou je v nesmrtelné básni(J5f)
i mně se zjevit chce co taký puntík(J5f)
no uvidíme Leze milý lotr(J5f)
a leze marně do polovic věže(J5f)
vystoupil sotva zastyděl se notně(J5f)
neb skryl se tak že není po něm stopy(J5f)
Až za chvíli až když mu otrnulo(J5f)
ven zvolna leze a zas plnou tváří(J5f)
se dívá na nás Nech si šprýmy svoje(J5f)
Dnes L jsem chodil Člověk procházku má(J5f)
lékařem nařízenou Našli jsme si(J5f)
ulice stiné Z časových pak themat(J5f)
jsme horko probrali A bídu lidí(J5f)
Mluvili o tom co je A co bude(J5f)
L není pesimist je člověk přesný(J5f)
kritický pozorovatel je všeho(J5f)
a když ku konci řekne Pomyslím li(J5f)
co moje děti čeká čestné slovo(J5f)
rval bych si vlasy My už vydržíme(J5f)
vždyť máme všechny možné zkušenosti(J5f)
světovou válku bídu její potom(J5f)
tu bídu poválečnou z bídy jedné(J5f)
my do druhé šli ale děti naše(J5f)
V nich člověk žije v nich ten život nese(J5f)
dál v jiné formě a zas bída bída(J5f)
což nebyl by to zdravý egoismus(J5f)
udělat náhle konec v prostřed věty(J5f)
tak browningovou olověnou tečkou(J5f)
No rozešli jsme se a já myslil(J4f)
na fantastickou shodu okolností(J5f)
ten měsíc včera udělat chtěl puntík(J5f)
nad naší věží A nad celým žitím(J5f)
ten L dnes člověk rozšafný a klidný(J5f)
už také chtěl by udělati puntík(J5f)
Zdá se že dnešní život chce být vyžit(J5f)
co nejrychleji Byl jsem v zahrádce dnes(J5f)
a pozoroval růže Včera poupě(J5f)
dnes bachratý květ jenž už odhazuje(J5f)
své lístky k zemi Krvavý buk svadl(J5f)
a shodil háv svůj Břízky valem žloutnou(J5f)
i vrba kosmatá má ve své kštici(J5f)
houf zvěstí podzimních A to je horkem(J5f)
Či heslem Času jenž co nejrychleji(J5f)
se nese v dál a chce své běžné funkce(J5f)
na této zemi vykonávat tryskem(J5f)
by nebyl zdržován až snad dny příští(J5f)
vydají jiné heslo k tempu žití(J5f)
Byl u mně člověk Studoval má diplom(J5f)
a nemá práci Sta jich tisíce je(J5f)
Protekci hledá Kdyby prý jen slovo(J5f)
sic pravda že jsou houfy uchazečů(J5f)
a každý má vliv politické strany(J5f)
leč slovo mé prý Vyved jsem ho z bludu(J5f)
jsem člověk bez úřadu beze styků(J5f)
a tím i beze vlivů protekce má(J5f)
by škodit mohla jsemť sic mnohým slavný(J5f)
leč to jsou lidé krátkých slabých rukou(J5f)
u druhých pověstný jsem ti jsou mocní(J5f)
A tohle jako jemu vykládal jsem(J5f)
už stům co dím už tisícům všech jiných(J5f)
kdož takto přišli Vzdych a stisk mi ruku(J5f)
Šli lidé z města vraceli se večer(J5f)
a všichni zmořeni a říční potem(J5f)
Noviny ráno zas mi daly důkaz(J5f)
jak strašlivé a bědné zaměstnání(J5f)
je psát ty listy Zbičované mozky(J5f)
co vymyslí co ruka k tisku chystá(J5f)
Kde jsou ty dny všech návštěv oslav sjezdů(J5f)
nadšených řečí pochodů tou Prahou(J5f)
a městy jinými kde je to všecko(J5f)
Fadesa pustá Lupy samovraždy(J5f)
a vraždy nestačí už příliš všední(J5f)
A tak je člověk vlastně rád že týden(J5f)
byl krátký jako zaprásknutí bičem(J5f)
a už je ten tam Vlastně čekáme jen(J5f)
a nevíme co Div nějaký zázrak(J5f)
a vlastně ani to ne Vyznejme si(J5f)
jen něco nového A lhostejno je(J5f)
co přijde jen ať je to záhy tady(J5f)
Hůř nemůže být a v líp nevěříme(J5f)
jen něco nového Pryč s přítomností(J5f)
jen něco nového ať dá už Osud(J5f)