I. První dojmy.

Josef Svatopluk Machar

Tak už jsem viděl léto v skonu v svém dobrovolném vyhnanství, už podzim plný teskných tonů a šedých mlh tím městem chví. Vše jako u nás... Den tu za dnem se táhne zvolna ospale a každý přijde s vlhkým chladnem a nálady pln zoufalé. Zřím oknem ven. A kapuc šedou si nebe vtisklo na líci, a šedé mlhy rubáš předou po šedé smutné ulici. A tváře, jež se chvilkou mihnou tu a tam v okně zavřeném, a lidé, ulicí jenž tíhnou – vše trpí jakým’s těžkým snem. Vše jako u nás. U nás?... Kde to? Jak podivně to zachví v ráz! Vždyť trávil jsem tam ještě léto – v tu stranu může být to as!... Jak léto?... Ne, to už je déle, už o pár hezkých roků dřív – ba, zdá se mi tak nyní cele, že nežil jsem tam jaktěživ... A všecko to, ta místa známá, ta Praha, moji přátelé, i hradčanská ta panorama, i západy ty zardělé, i tony zvonů za večera, i kouzlo našich promenad, smích, pohledy a slova sterá, vše, co jsem měl tam tolik rád, vše, co jsem žil, má zima dlouhá, mé krátké slunné podletí, vše, vše jen pohádka je pouhá, jež bájí se v mé paměti!... A zas přec jasně zřím kraj známý, tu zamlženou dolinu, v ní řeku, domy, věže, chrámy od Žižkova až k Petřínu – však divný lesk zřím nad vším chvíti, tak je to teskně zlaceno jak všecko, co v tom našem žití je navždy, navždy ztraceno! Má Praho, kolik předtuch střídá se denně duší sklíčenou, že už mé oko neuhlídá tu panoramu vznešenou!... Eh, je to hlouposť, říkám denně, snad nemoc nervů v rozkvětě, a nutno zvyknout této změně, jak zvyk’ jsem všemu na světě. Však co to platno!... Člověk splatí teď sudbě svojí za vždycky vše, nad čím se kdys vypínati chtěl hrdopyšně cynicky. Dnes chápe dobře v zadumání zde pod cizími oblaky to žhavé Odyssea přání po mráčku kouře z Ithaky...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 3 místa, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

petřín, ulice, nábřeží, hradčany, chodník, dlažba, svítilna, ulička, chodec, okno

104. báseň z celkových 552

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ZAVŘETE OKNA! (Karel Dostál-Lutinov)
  2. VZPOMÍNKA. (Vladimír Frída)
  3. Květnová reverie. (Antonín Sova)
  4. Stará a nová Praha. (Antonín Sova)
  5. JARNÍ EPIŠTOLA. (Emanuel z Čenkova)
  6. Pozdrav Šumavy. (Emanuel z Čenkova)
  7. Z VÍDNĚ (Božena Benešová)
  8. PÍSEŇ RESIGNACE (Viktor Dyk)
  9. OSVĚTLENÁ OKNA (Bohdan Kaminský)
  10. V DEN POHŘBU SVATOPLUKA ČECHA. (Emanuel Čenkov)