JALTA

Josef Svatopluk Machar

Ach Jalto, Jalto! Barvy tvoje luzné v mé duši mění na tony se různé a splétají se, krouží, tančí, vijí v tak harmonicky sladké melodii! A šťastné chvilky, dávno zapomněné, jež v žití měl jsem, vstaly oživené, já cítím zase jejich vůni svěží, a bouřně krev má žilami zas běží. A cítím křídla – vzlétám do azuru nad lesklé střechy tvé, nad vrchy vzhůru, však pohled dolů – padám k tobě střelou a objímám tě, sladká Jalto, celou! To stálo u mne Štěstí... Vím, že byly v mých očích slze... Také vím, v té chvíli že zapomněl jsem všecky svazky žití, ba ani svého necítil jsem bytí. Jen jako ve snách kýv’ jsem izvoščíku, a když tak trůnil před mnou na kozlíku, já miloval jej, a tak chtělo se mi zpříjemnit život mu v té luzné zemi. I říkal jsem mu roztomilá slova i koně jeho chválil zas a znova a nadšen byl jsem zvonků jejich hlasem a „holoubci“ je tituloval časem. Ach, štěstí naivní a hloupé bývá... Však u mých noh je dole Jalta snivá, ach Jalta, Jalta, barev harmonie, div světa, zázrak, který duši zpije! Tak leží v klíně hor... A od hřebene se ku hřebenům skvoucí nebe klene a modré, jak je spatříš jenom tuto, a za strop Jalty té je vyříznuto. A nehmotny, jak obraz nadechnutý v zelených vlnách zpola zavinuty pestří se villy, kupole se vzdýmá, a delikátních cypřiší sbor dřímá. Po bocích hor sní chaty Tatařínů a ztrácejí se v temnomodrém stínu sosnových lesů – s druhé strany moře jak pohádka se modrá po prostoře – – Eh, slova, slova... Marny všecky řeči. Mé vlastní verše dnes mě nepřesvědčí, že nezpil tehdy přelud duši moji, že vskutku tam má sladká Jalta stojí!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nalezli 1 místo; je označeno takto
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

valčík, sál, karneval, tančit, polka, parketa, tanec, čtverylka, bál, piano

486. báseň z celkových 549

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. KARNEVAL DUŠE. (Jaroslav Vrchlický)
  2. POHÁDKA PORCELÁNOVÉ FIGURKY (Antonín Klášterský)
  3. Popeleční středa. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Menuet. (Jaroslav Vrchlický)
  5. MAG VALČÍK. (Zikmund Winter)
  6. Vzpomínky. (Stanislav Kostka Neumann)
  7. JAROSLAV KVAPIL. (Karel Mašek)
  8. MLÁDÍ. (Adolf Červinka)
  9. První kapitola. (Josef František Karas)
  10. VALČÍK. (Jan Červenka)