ALUPKA.

Josef Svatopluk Machar

Jak pohádka je v bujném parku skrytá, z té zeleně jen řada vížek kmitá. Pohádka maurská, dítě Orientu, s gotickou zdobou ostrých ornamentů. Sen Islamu s mystikou středověku se snoubí v harmonii luzných vděků. Sen Islamu nad bájným mořem chví se, gotické vížky do skal rýsují se, do skalných ploch, jichž hroty v nebe běží též jako špice středověkých věží... A ten, jenž vysnil pohádku tu kdysi, v tom jednom sále v zlatém rámu visí, ctihodný kníže, v límci převysokém, s mračivým čelem, přísným, chladným okem, ctný gubernator, jehož slávu dýchá silnice z Bajdar v Jaltu, Krymu pýcha, rek, maršal, jenž sil v tuhém bojování Kavkazem čest a hrůzu ruských zbraní.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nalezli 6 míst; jsou označena takto
V této básni jsme nenalezli žádné osoby