POHLED NA VLTAVU.

Pavla Maternová

Daleko, daleko na obě strany Vltavy ztrácí se svítivý pás, slunečním zlatem a stříbrem je tkaný, k jihu jak připjatý v nebeský jas. Od jihu v půlnoc jak výkřik se ztrácí, z hrudi, jejž vydala Čechova zem... Kam ten zvuk spěje? A proud kam se kácí? V nevěrném Labi nám zanikne všem. Ba, toho víc, co nám ze země plyne, beze dnů návratu, beze stop ven, co nám kdes vyssají končiny jiné, stále, rok po roce, v den jako den... České to stříbro a české to zlato, role i vinice nejlepší plod –, ach, a co nejvíce každému svato, ty naše duše, ten vlastní náš rod!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nalezli 2 místa; jsou označena takto
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

vlak, nádraží, kolejnice, kupé, stanice, kolej, rychlík, vagón, tunel, hvizd

256. báseň z celkových 461

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. MÍR A VOJNA. (František Odvalil)
  2. NOTTURNO. (Karel Červinka)
  3. Do památníku (Petr Křička)
  4. Cestou. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Pochod. (Ferdinand Písecký)
  6. LISTOPAD (Jiří Mahen)
  7. Podzimní dni. (Bohuslav Květ)
  8. I ať volá... (Augustin Eugen Mužík)
  9. Z nádraží. (Karel Jonáš)
  10. 46. Velení. (Jan Slavomír Tomíček)