Když doberu se cestou až v konec nábřeží(J6m)
ať na jih u Divadla ať v sever pod věží(J6m)
vždy nežli kročím dále zde obracím se zpět(J6m)
já musím ještě jednou v ten obraz vnořit hled(J6m)
Jak spojka v sebe sbírá paprsků světlý proud(J6m)
a v ohnisku svém klidném chce všecky sestřetnout(J6m)
tak zrak můj lačný Krásy a stále nesytý(J6m)
ten obraz v sebe tká si jímž břeh zde ovitý(J6m)
Vždy jenom obrys pouhý mi utkví v paměti(J6m)
a obraz pro mé touhy pohádka pro děti(J6m)
čím poslechnuta častěj tím milejší je děj(J6m)
Já k obrazu se vracím chci znova vidět jej(J6m)
Tam v jihu Petřín hrudí se zhřívá vypjatou(J6m)
tká vršky jedlí v modro a hradbu zubatou(J6m)
teď košatý tvar lípy osyky štíhlý teď(J6m)
a po temeni táhlém tu známou Hladnou zeď(J6m)
Tam v konci kostelíček se tulí nebi blíž(J6m)
a s cimbuříčkem hrádek z té dálky hračka spíš(J6m)
a trofej nové doby věž tenká z litiny(J6m)
má posměváčka dole ten komín nad mlýny(J6m)
Pak měkce lepou vlnou stráň splývá k Sionu(J6m)
a nad Hlubokou cestou kde vlna v překlonu(J6m)
hle Hradčany Řad štítů z dob zašlých století(J6m)
hrst paláců se skví tu v svých zahrad objetí(J6m)
však nejvýš čelí Zámek jak drahý diadem(J6m)
a lepé věže dómu jak zářné hroty v něm(J6m)
A svah se dále sklání vstříc nové zeleni(J6m)
z níž střecha Belvederu se klidně temení(J6m)
Pak ještě hlouček stromů kde slunný dýchá Sad(J6m)
a obraz končí Letnou jsa patou k řece spjat(J6m)
Znám z paměti ty rysy ty libé útvary(J6m)
k nimž nebes modř se mísí a řeky výpary(J6m)
v rám vzdušný pro ten obraz spatřený tisíckrát(J6m)
leč chci jej vnímat znova a znova musím stát(J6m)
Vysvětlivky
takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem
S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice
J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno
Statistiky
| Počet slok: |
4 |
| Celkem veršů: |
34 |
| Jamb: |
34
(100 %)
|