Má duše, hořem sklíčená,

Rudolf Mayer

Má duše, hořem sklíčená, Již neví, co je cnost, co hřích, Neví, zda láska plamenná, Jež pro tě hárá v prsou mých Je čisté, bezúhonné chvění, Neb těžké, hříšné provinění. Však ví, že nejkrutější trest, Jenž velký hřích kdy sledoval, By ráda nesla, byť i vést Ji za ten hřích měl v pekla pal: Neb by zpomínka, Tvou že byla Jí nebe stokrát nahradila.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

kryst, těžkost, nábožnost, ctnost, nepravost, žádost, tejrat, ctnostný, pomahat, zpravovat

336. báseň z celkových 483

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. X.) O jak drahý poklad, Pane, (Václav Stach)
  2. LXXXV. Čí se oko nezalilo, (František Jaroslav Kamenický)
  3. Mílek k Bělince. (Bohuslav Tablic)
  4. 112. Nedávej se ovládati citu! (František Sušil)
  5. VIII.) Kryste tys mé potěšení, (Václav Stach)
  6. XVI.) Bože, otče milostivý (Václav Stach)
  7. Ďábel. (František Vladislav Hek)
  8. 87. Pouhý nehřích, bratře, ještě k cnosti (Jan Kollár)
  9. Ctnost. (Pavel Josef Šafařík)
  10. Moudré darů božích vynakládání. (Bohuslav Tablic)