I. Ticho, – ani vánek nezachvívá

Rudolf Mayer

Ticho, – ani vánek nezachvívá Svadlým listem na stromě visícím, Sosna mlčky ku nebi se dívá Slzy tajíc v oku ve truchlícím. Po zemi je pusto, – suché listí Jenom leží na trávě chřadnoucí, Krahuj jen, se nesa po kořisti Letí zticha, jako smrt vanoucí. Mlha po nebi se rozloživši Už i na zem dřímající padá, Smutnou rouškou hory zahalivši Nyní tiše dolinu opřádá. Nikde hvězda žádná nevychází, I světélko v bařině zhasíná – Všechno vždy v truchlejší noc zachází A mou duši k žalu připomíná. Což by lidská duše neztruchlela, Když tak trudno, mrtvo na té planí, – Jak by láska boží povymřela A s ní naděj vše a smilování!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

666. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Doma (Stanislav Kostka Neumann)
  2. Před bouří. (Jan Evangelista Nečas)
  3. KRAJINA. (Antonín Klášterský)
  4. XLIII. Před noční bouří v lese. (Jaroslav Vrchlický)
  5. PO ŽNÍCH. (Adolf Červinka)
  6. HORY POD SNĚHEM (Antonín Sova)
  7. HŘBITOV NA SKÁLE. (Adolf Bohuslav Dostal)
  8. Jarní déšť. (Josef Kuchař)
  9. DEN. (Jan Červenka)
  10. HORSKÁ KRAJINA (Antonín Sova)