ROZLOUČENÍ.

Karel Mašek

Vraťme si slovo, které jsme si dali; já jsem už stár a Ty jsi svěží květ, nechť život můj se do mrákot už halí to sladké „Ty“ si řekněm naposled. Ó jaro mé, jak mohlo bys se vrátit? Ó mládí mé, buď s bohem na věky... Jsem uvyklý už vždy a všecko ztratit a jíti sám za obzor daleký. Ten záblesk naděje byl příliš drzý, dnes pokorně jdu svojí cestou dál – co řekli jsme si, zapomeň to brzy – a v srdci mém – to není první žal.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

astra, jeseň, podzim, podzimní, uvadlý, babí, listí, záhon, léto, akacie

200. báseň z celkových 227

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. X. V předtuše. (Josef Svatopluk Machar)
  2. PODZIMNÍ MEDITACE. (Adolf Brabec)
  3. ZA VOJÁKEM (Božena Benešová)
  4. RONDA. (Vladimír Frída)
  5. Věřím. (Josef Svatopluk Machar)
  6. Dvě slzy. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Carpe diem! (Jaroslav Vrchlický)
  8. IX   Úsměv svých zoubků jsi mi darovala, (Stanislav Kostka Neumann)
  9. IN MEMORIAM (Vladimír Frída)
  10. I. Kde jsi byla, kde jsi teď? (Jaroslav Vrchlický)