POD OKNY RODNÉHO DOMU.

Karel Mašek

Jsem tedy opět zde, v té staré ulici, v té čtvrti odlehlé a staré, pod Petřínem; do vrchu domy jdou k sadům se tulící a chladné byty své halící stálým stínem. A zde, hle, zas ten dům, tak jako dříve byl, tak šedý, střízlivý a s oken dlouhou řadou a vraty těžkými se zdá mi, jak by kryl to dávné dětství mé, tu drahou dobu mladou. Těch bílých oken řad! Dnes cizí tváře v nich, vše jinak za nimi, co odtud mohu zříti, za těmi okny zněl můj první pláč a smích, z nich bloudil první hled do lákavého žití. Zda smím si troufat dál? – Jdu v šerý průjezd již, tu oblouk veliký, jak v panských domech bývá, jím přes dvůr do zahrad na stupně teras zříš, tam houště bezů jsou, v nich z jara slavík zpívá. Teď s bázní po schodech... Ó vše jak dříve jest, zde s jménem otcovým ty naše bílé dveře, a zvonce rukověť již chvatně svírám v pěsť, – již velký krucifix mne vítá v síně šeře. Nuž dále – v pokoj náš a svazek učebnic teď, volný po škole, v skříň starou hodím svoji... ó díky, ani zde se nezměnilo nic – skříň, stůl a hodiny – vše jako dříve stojí. A tiše hoří plyn pod zvonem zeleným a vedle v pokoji zní hovor mnoha hlasů – ó, zítra slavný den – tam sesedly se, vím, mé matky příbuzné a družky z mladých časů. Je zítra svátek náš, můj a mé matky den, a hochu předvečer je drahý nadějemi – – – tu víla Vzpomínka mi prchla, zmizel sen a přísná přítomnost mne vede ulicemi. Už jsem tu cizincem a z očí domácích mé stihá pohnutí jen pohled podezřelý... ó rodný dome můj, ty hrobe štěstí mých, ta trocha přešlých dnů jak smrt nás na vždy dělí!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nalezli 1 místo; je označeno takto
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

petřín, ulice, nábřeží, hradčany, chodník, dlažba, svítilna, ulička, chodec, okno

37. báseň z celkových 552

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. MŽIKNUTÍM. (Jaroslav Vrchlický)
  2. Pastel. (Jaroslav Vrchlický)
  3. ZE VZPOMÍNEK. (Karel Václav Rais)
  4. VÝHLED Z DÍLNY BÁSNÍKOVY. (Emanuel Čenkov)
  5. VIATICUM. (Jaroslav Vrchlický)
  6. IV. BALLADA O GOTICKÉM PODLOUBÍ V STARÉM MĚSTĚ. (Jaroslav Vrchlický)
  7. STARÉ DOMY. (Antonín Klášterský)
  8. UMDLENÝ, POLOVYSPALÝ... (Viktor Dyk)
  9. VÝKŘIK V NOCI. (Karel Babánek)
  10. Malostranská skizza. (Antonín Sova)