Pohřeb na lagunách.

Otakar Mokrý

Poledne dusné zdřímlo na laguně v hlubokou spánku siestu, od Lidu táhla magnolií vůně ve žhavých vánků šelestu. V uliček těsných šumném mravenisku ruch divé vřavy shasínal a lazzarone v chladu vodotrysků s popěvkem na rtech usínal. Kráčel jsem znaven v pestré mosaice po osamělé piazze, kde shlížely své staré, svrasklé líce v lagunách dožů paláce. Holubů chmura z arkád obemšených se před mým krokem zdvíhala, a kolem dómu bání olověných se v šumném reji míhala. Lev Marka obzor slunný, nedohledný kamenným křídlem protínal, v pozadí smutný, skaboněný, bědný „most vzdechů“ oblouk rozpínal. Upjal jsem oko v palác zasmušilý Canale grande na vlnách, před nímž se barek tlumy hromadily, oděny v rudý smutku nach. Gondole svižné tu i tam se mihly, jak mušky vlny zrcadlem, ku sloupům pestře malovaným tíhly, v průčelí plísní zapadlém. Do kořán dvéře náhle otevřeny – v smutečních písní hlaholu, mužové tmaví ve člun ověnčený mladistvou kladli mrtvolu. Odvážel Charon švarnou signorinu; pod víkem rakve zlacené jsem zahled’ čelo vínkem rozmarinu a hyacintu zdobené. Pod zimné líce perleťovým krovem plamenný korál dokvítal, a tmavý vlas na čele mramorovém se v bujný vrkoč rozplítal. Dřímala spjata bílých růží věncem – na ňadrech ruce skříženy; – na prstu skvěl se ještě pod růžencem prstének snubní zlacený... Bohatá slza chvěla se mi v oku, když v dusném dýmu hromnicí mizela volně k výspám Malamoccu, lagunou v slunci zářící. Když gondole již v dálce pohltily modravé mlhy obzoru, hledal jsem ještě dlouhou, dlouhou chvíli překrásnou mrtvou signoru. A bylo mi, jak zas bych s bohem dával čarovné lesklé vidině, jak duši svou bych celou pochovával s ní v smutných lagun hlubině.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

laguna, gondola, benátky, signorina, kanál, loďka, lido, kráska, člun, mramorový

5. báseň z celkových 245

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

VEČER V CIZINĚ. (Antonín Klášterský)
CIZINCE. (Otakar Theer)
báseň bez názvu (Alfons Breska)
Z východu. (Adolf Brabec)
Rozhovor. (Emanuel z Čenkova)
Za mořem. (Václav Antonín Crha)
NOCTURNO V BENÁTKÁCH. (Adolf Bohuslav Dostal)
K severu. (Otakar Mokrý)
BENÁTKY (Antonín Sova)
Persepolis. (Jaroslav Vrchlický)