Má poesie.

Otakar Mokrý

Nevěsta sličná – mladá poesie – mi v mrtvém ňádru sladce zdřímnula, balvanu tíha – žití chmura tmavá jí snivá víčka pevně přimknula. Já k prsům kloním hlavu zamyšlenou, jak ten, jenž všecko dávno oplakal, mne bolí nitro bez vášně a zpěvu a bez ohlasu – lůno němých skal. Já marně skrápím vlahou slzou oka myšlének mrtvých odekvetlý sad, ten němý klid, to svaté ticho hrobu se v píseň sladkou nechce rozehřát. Až s hlavy osten trnový se smekne a mně tak bude k skonu nejlépe, nevěsta švarná v pozdním procítání snad růžným prstem v balvan zaklepe.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

tklivý, tón, teskný, zvuk, píseň, žalný, struna, vzdech, lkát, lkání

283. báseň z celkových 697

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Když šlo processí. (Xaver Dvořák)
  2. SERENADA. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Loretánské zvonky. (Adolf Heyduk)
  4. XXVIII. Starý javor, básník starý, (Vítězslav Hálek)
  5. PROZPĚVEM. (Čechoslav Ostravický)
  6. MELODIE. (Rudolf Mayer)
  7. Přelud. (Julius Alois Koráb)
  8. Tenké zvonky klinknou, (Josef Holý)
  9. K smrti mi smutno... Ňadra má (Jiřík Luděk Moravský)
  10. SEDMIHLÁSEK (Jan Opolský)