Hra.

Otakar Mokrý

Hra.
Nejeden z nás s žitím sedá ku hracímu stolu – divoce ve žhavé vášni – hrajeme tu spolu. Výhra stíhá výhru – ruka, křečovitě spjatá, štěstí k sobě přihrabuje, jako kupy zlata. Zděšen soudruh ode hry již varuje nás, pádí – když tu v jednu kartu ještě odvážně se vsadí. – K výhře již se vztahuje zas chtivě ruka bledá: štěstí pes, jenž ruku líže... karta padne... běda! 47