Romance o bledském zvonečku.

Otakar Mokrý

Tam na zelené vlně ve Bledu plném krás tichounce, tajůplně to šumí v každý čas. Tam sladkých, snivých zvuků se tisíc ozývá, že srdce tichne v tluku a hlava umdlívá. V té sklené, bájné pláni vše láká ku zpěvu a k nejžhavějších přání sladkému projevu. Tam skrze stromy, sítí, kostelík Marie, svou bílou vížkou svítí, jak vodní lilije. Před vlídnou, smavou tváří nebeské matičky, zavěšen v presbytáři je zvonec maličký. Ta hudba jeho snivá od rána zní až v noc, neb v srdci jeho skrývá se kouzla čaromoc. Kdo za zvonec jen táhne, čím prsa vlní se a po čemkoli prahne, to jistě splní se: Tak jako když kdo stihá, let hvězdy oblakem a přání jakés mihá se jemu před zrakem. – – Sem v Savice kraj snící zbloudil kdys do Bledu, muž chorých, bledých lící a smutných pohledů... Proč je tak zasmušilý ten mladý cizinec? Proč hlavu k prsoum chýlí a k zemi chorou plec? A odpovědí z tůně to znělo modravé: hlava mu těžce stůně, má srdce bolavé. Ke zvonci tichých přání, před zlatým oltářem, on z dálných spěchal strání, jak rytíř v svatou zem: by stříbrný zvuk jeho vlil těchu v duši již, že konec hoře jeho a sňatý bolu kříž. Ve touze žhavé řítil se k zvonci v klekadlo, však – jak jen provaz chytil, tu srdce upadlo... Když zazvučelo bolem, svou strunou kovovou, obešla hrůza kolem, tou hluší chrámovou. Ó, muži teskných hledů, – utiš se – zvonku hlas, jenž nezvučel ti v Bledu, ti zavzní jinde zas... Až kol tvých mrtvých skrání v hrana se rozvlní –– pak i tvé bledské přání se jistě vyplní...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nalezli 3 místa; jsou označena takto
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

zvon, varhany, zvuk, znít, hlahol, ston, zvonice, tón, žalm, chorál

202. báseň z celkových 531

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. U kostela. (Růžena Jesenská)
  2. Jako poutník k svaté hoře (Adolf Heyduk)
  3. VELKONOCE. (Antonín Klášterský)
  4. Nedělní jitro. (Ferdinand Tomek)
  5. VZKŘÍŠENÍ. (Xaver Dvořák)
  6. Zvony nedělní. (Josef Václav Sládek)
  7. O BOŽÍM TĚLE. (Karel Babánek)
  8. POTĚŠENÝ SIROTEK. (Václav Jaromír Picek)
  9. KLID. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Reliquie. (František Leubner)