Bez slzy.

Stanislav Mráz

Bez slzy.
Číš, co nám vtiskuje okamžik do dlaní, jen směle uchytněm, ji v hrdlo zvraťme hned, když k růžím přišel krok, co srdce ráčíráčí, vem a pokud světlo je, se béře srdce v let, netruď se o tmy v noc, ni tepla zavlání, o chlad, co přijít má, slz mocnost nevlaž hled. Ó drahý hochu můj, však pozná trn svůj čas a rovněž světlo čas, kdy odechví se z světasvěta, a taktéž plameny, co provázejí nás, chlad najde dobu svou a tráva zvadne již a škoda krůpějekrůpěje, co toast z číše metá a o niž jináče se různě připravíš. Ty ruce od očí, co budeš oči mnout v vzpomínce na západ, jenž přijde krvavý. Ty ruce od očí i až se dostavídostaví, neb místo želení neb místo odříkání líp bude ještě pak chytati zlatý proudproud, byť sledních paprsků určených umírání. [51]
Básně v knize Písně člověka:
  1. Chvíle v podvečer.
  2. Pozdrav.
  3. Ranní.
  4. Moře se nebojím.
  5. Ve sněhu, který svítí.
  6. Peníz daně.
  7. Když růže zhasnuly.
  8. Přítomnosti.
  9. Země.
  10. Naděje.
  11. Dum resurgeret...
  12. Elegie o dvou růžích.
  13. Na brzkou shledanou.
  14. Podmořské poklady.
  15. Červánek.
  16. Myšlénce že jest bůh.
  17. Syn člověka.
  18. Spánek.
  19. Všem, kteří se táží, co je svaté.
  20. Meč a mlat.
  21. Krásný večer.
  22. Muž ve skále.
  23. V přátelském objetí.
  24. Filomela.
  25. Strom.
  26. Od pevného člověka.
  27. Bez slzy.
  28. Zpěv přísných slepců.
  29. Ave.
  30. Víno.
  31. Dítě.
  32. V týž čas.
  33. Fantasie o slzách.
  34. Při českém poháru.
  35. S křížem.
  36. Mír.