Dítě.

Stanislav Mráz

Dítě.
Nechť v jeslích studených anebo ležíš v peří, ve peří kajkovém, ó poupě, zdrávo buď! Ó štěstí vtělené a květe nejkrásnější. Co hledí na tebetebe, ti ihned v boha věřívěří, jest-liže rouhání dřív plnilo jim hruď. Upírej na mne hled, hled, dítědítě, přespanilý, když dlouho upíráš, upírej ještě dál. Já nikdy nepočtu k ztraceným tuto chvíli, já cítilcítil, jak tvůj dech kolem mne teplý vál, že anděl v milost svou mne s tebou pojímal. Tys ještě od boha, jenž dychl v tebe rádrád, daleko neodšlo; ty jsi skvost zářivýzářivý, jest-li že popatřím v tvé oko čistší všeho a líbám nožku tvou, tvé líčko plných vnad. Každý ti odpouští ze srdce upřimného. A ještě oči tvé jak by v tu věčnost zřely, odkad jsi vypadlo jako dar rovný slasti, a ještě toužily a hloubily se zpět. Den zlatý kolem nás a pukající květ,květ aby tě provázel vždy všudy stejně skvělý. [57]
Básně v knize Písně člověka:
  1. Chvíle v podvečer.
  2. Pozdrav.
  3. Ranní.
  4. Moře se nebojím.
  5. Ve sněhu, který svítí.
  6. Peníz daně.
  7. Když růže zhasnuly.
  8. Přítomnosti.
  9. Země.
  10. Naděje.
  11. Dum resurgeret...
  12. Elegie o dvou růžích.
  13. Na brzkou shledanou.
  14. Podmořské poklady.
  15. Červánek.
  16. Myšlénce že jest bůh.
  17. Syn člověka.
  18. Spánek.
  19. Všem, kteří se táží, co je svaté.
  20. Meč a mlat.
  21. Krásný večer.
  22. Muž ve skále.
  23. V přátelském objetí.
  24. Filomela.
  25. Strom.
  26. Od pevného člověka.
  27. Bez slzy.
  28. Zpěv přísných slepců.
  29. Ave.
  30. Víno.
  31. Dítě.
  32. V týž čas.
  33. Fantasie o slzách.
  34. Při českém poháru.
  35. S křížem.
  36. Mír.