STRÓPHY O LÁSKY NEVINNOSTI.

Stanislav Mráz

Je lichotivé jako ženy hlas a sladké, sdělování v šeru tiché. A pluje motýl jak, jak seraf krás a láska nevinnosti novězrozená. I vzpomínám, jak po pěšinách srdce mé chodívalo, plulo k milence, za vlahých soumraků, jak ve zrcadle podobných, po stezkách vlídných a blaživých. Však zaváty jsou teď a znikly v pýru, list rezavý i žlutý v ně se snesl. Toulat se nemůž’ srdce roztoužené, ni křepčit tanec něhy bachický. Však naděj živí, kývá, vzpřimuje, že van je učeše, chvost zamete Pana a satira, ať radost v průvod, tah láska jimi v capriol můž’ spět. Ve spěchu okřídleném zniknou v hřbet, tvůj zažehná rmut nebi vzácný smích a stesku hradby všechny odnese a rozluky glób slzy osuší. A trouver rozplá tvůj, vše spije písní, jak vůně zátopa vše ovane. I sebe nardem Psyché opojí, pro sebe žas, sebou se zaholedbá. A tóny rozsije, co pelem, prachem třísní zas Venus lilie. Však erotik mnohý by za námi žďál v chýži himerona, já dím, se nestaň prv, až mistr slohy po pouti prašné omyje mu nohy. Neb s loutnou Éra, umem jeho prv nic společného, s něhy hodem mít v rub nemůž’. Neb zrobena v původ, by ženě lichotila, v její hold a čest vždy znovu struny vzpjala, naladila. Pych její nemůž’ znesvěcen být, zlehčen. Je jiných qualit Éra zápolení v doméně krásy. Řád je v jeho shonu. A proto v jeho stopu mníš-li v snažení, v před milky zrak ať též ti okazuje. Na srdce pěšinách. Ve výspě ticha. A v šeru, v němž je sladké sdělování...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

střet, léno, um, onyx, sol, pól, mim, ká, nard, směnit

75. báseň z celkových 454

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Gentucca. (Jaroslav Vrchlický)
  2. OKAMŽIK. (Josef Lukavský)
  3. báseň bez názvu (Stanislav Mráz)
  4. Fin de siècle. (Beneš Grünwald)
  5. DIALOG IV. (Karel Hugo Hilar)
  6. SURSUM CORDA! (Jaroslav Vrchlický)
  7. Ballada o proměnění ženy v satana, (Zikmund Winter)
  8. LI. Srdcem chladným, umem suchým (František Ladislav Čelakovský)
  9. PROLOG. (Stanislav Mráz)
  10. Za těmi dveřmi. (Jaroslav Vrchlický)