Elogium.

Stanislav Mráz

Co biješ, lidské srdce, mecén umu tě zvedal výš vždy k aethru, strůjce blaha, tvé synchronisticon ať duch se zdráhá obemknout historie léna v sumu. Tmou pustou sieclů se chýlíš v dumu, čím praeceptrů jsi prvých, pleiono vlahá, Thamyris, Linos chimerou ať tlumu tvého a roje, Thrák kde v hymnus váhá. Čím Inachida studna lacem sytá, je v tobě, lidskost, kráso, věk jen skrytá, tvé Hyant Aon couvni invasi. Co po tom, zbude hlas zda jména v víru nejistou po mystu krásy, v bídu v šíru krb jistý, záruka a klín věčného míru.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

střet, léno, um, onyx, sol, pól, mim, ká, nard, směnit

85. báseň z celkových 454

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. báseň bez názvu (Stanislav Mráz)
  2. báseň bez názvu (Stanislav Mráz)
  3. Memnone, stanz tvou chci zachytiti... (Stanislav Mráz)
  4. NA KOLEJ PROPHANOSTI. (Stanislav Mráz)
  5. báseň bez názvu (Stanislav Mráz)
  6. V proudu díla. (Stanislav Mráz)
  7. ZPĚV DUCHŮ NAD MRTVÝM DONEM JUANEM. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Otázky v noci. (Jaroslav Vrchlický)
  9. báseň bez názvu (Stanislav Mráz)
  10. PÍSEŇ PRO UMĚLCE. (Antonín Klášterský)