Hle, v kořán Haemu brána...

Stanislav Mráz

Hle, v kořán Haemu brána...
Hle, v kořán Haemu brána. Figury v roj v cíp ves, v píď, démonů mrak, fantómů, héros praéry hle pstrý, sněm nesměrnosti. Váznu ve rozpakrozpak, Dido, Penelope hle, charé hetery, Roxane, Thais, menad, meger brak, blíž Andromache, Phaedry ponurý zjev, Alcestis, Hecabe, Electry pak. Ve děsu lehké chvěníchvění, v laconskou jak mez bych stoupal, spěl; leč nustatský kde pes, stesk s uspokojením ať v hruď se měří. Spiralou krétskou zloby k cnosti, tlum jež stínů na svém plaší aglustrum, zmlazené krásy v triomf lepších dum. Ves panorama směj se; Mína chrám nezapře, skrývá question vždy hlubší v pram ves vzruchu faiblu šperk. Scéna je v obraz rám, vše mravný element je drámy sám!
Básně v knize Thaliino breve v sonetech:
  1. O božská kulisnice krásy...
  2. Hle, v kořán Haemu brána...
  3. Ó mythů věže, legend z retirací...
  4. Jak Pierra klne...
  5. Ký model tragičnosti...
  6. Accreditujte scény dialog...
  7. V proudu díla.
  8. Onyx travestie a její rek.
  9. Rozsudek i poznání odbornosti.
  10. Zpět k fíku, přírodě...
  11. Epilog kruhu a cyclu hudby smíchu menady.
  12. Nápis na sargofag mima.
  13. Phyllis se směje!
  14. Zlato a umění.
  15. Je Gaia malá, v alb špic stavíš patu...
  16. Sycophantu.
  17. Morálka v retu všech, leč pól...
  18. Je těchou hérů hoře zřít...
  19. Memnone, stanz tvou chci zachytiti...
  20. Zlo malé velkým v onyx...
  21. Dialog u pilastru vestibulu dómu Mus
  22. Hle, prchá Lesbie...
  23. Divadlo králů.
  24. Na troskách, patróno, tvé edice...
  25. Hle, kmenu v bok se budí dryada...
  26. Finale v omluvu proporce edice a fasciclu.
  27. K degeneraci vkusu.