Fugit hora.

Augustin Eugen Mužík

Oh prchá hodina, s ní část našeho bytí, jak krůpěj jediná ve mocném proudu času, duch tuší její znik, kdy ona v tůň se řítí, a plní nektarem číš v boha věčném kvasu. Z nás každý cítí sám, co na dně její leží snů, touhy, rozkoše, přes něž se valí dále, jeť život květem jen, jenž vzrostl na pobřeží, a jemuž ona rve za listem lístek stále. A z mračen půlnočních jakási bytost cizí sem chladně pohlíží, ten květ jak zachvívá se, a jen když oderván na věky v proudech mizí, by sad jí nespustnul, květ nový vsadí zase.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

484. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. MEDITACE O IDEALU ŽIVOTA. (Jaroslav Vrchlický)
  2. STÍNEM I JASEM. (Čechoslav Ostravický)
  3. Záhady. (Josef Václav Sládek)
  4. Jakýsi balvan tíží nám hruď, (Fanda Šimková-Uzlová)
  5. Metamorfosy. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Jak lístek na lípě se zticha chvěje, (Jan Evangelista Nečas)
  7. báseň bez názvu (Josef Holý)
  8. Věčnost lásky. (Jaroslav Vrchlický)
  9. HLAS VNITŘNÍ. (František Táborský)
  10. ZÁSTUPY (Karel Toman)