To-lis nikdy necítila?

Augustin Eugen Mužík

To-lis nikdy necítila za jarního větru vání, kdy jak měkká náruč tvoje večer byl pln usmívání, že ten vítr otravuje, že ta náruč dusí, a že světlo, které na nás hvězdy hází dolů jest jak posměch jedovatý posvátnému bolu? Já to prožil, když mne vítr do propastí vláčel, když mi hvízdal cestou, jak jsem nocí k tobě kráčel, že ten vítr otravuje, že ta náruč dusí, a ty hvězdy, jež mé kroky svedly do močálů, že se smějí jedovatě tomu mému žalu. Já to prožil, kdy mne vítr tobě v cestu nesl, kdy jako list utržený k nohoum jsem ti klesl, že tvůj dech mne otravuje, že tvá náruč dusí, a ty hvězdy tvojích očí do soumraku vtkány že se smějí jedovatě na hrob vykopaný.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

75. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Píseň smíření (Otokar Fischer)
  2. V PROBUZENÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  3. VEČER. (Adolf Brabec)
  4. STÍN BLEDÝ. (Růžena Jesenská)
  5. Bez cíle. (Bohdan Kaminský)
  6. Místo prologu. (Hanuš Jelínek)
  7. IMPROMPTU. (Adolf Bohuslav Dostal)
  8. Kam? (Julius Alois Koráb)
  9. VENUŠE (Rudolf Medek)
  10. ZTRACENÉ VOLÁNÍ. (Bohdan Kaminský)