Povzdech k měsíci.

Augustin Eugen Mužík

S nadhvězdných výší s anděla tváří skloniž se ke mně v magické září, sejdi tiché mi do hrudi, bůh tam k činu se probudí. Ty jehož srdce v azur se noří jak velká perla v modravém moři, v noc se tulíš jak k milence, duch můj k spící jak myšlénce. Paprsku krásy! v života hloubi s mukami mými smiř se a snoubi ve mně svatý a čistý žár – růže bledé v můj suchopár.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

374. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Bílá kněžna (Rudolf Medek)
  2. NOTTURNO. (Zikmund Winter)
  3. Písně svatební. (Milan Fučík)
  4. Noc na moři. (Milan Fučík)
  5. PÍSNĚ VEČERA. (Zikmund Winter)
  6. SVATÝCH OBCOVÁNÍ.*) (Xaver Dvořák)
  7. Májová. (Růžena Jesenská)
  8. UKOLÉBAVKA (Vladimír Frída)
  9. ZPĚV SVATEBNÍ NOCI (Karel Hugo Hilar)
  10. BALLADA 11. (Jiří Mahen)