Zvony.

Augustin Eugen Mužík

Ký dech vás rozhoupal – byl vítr to či bůh? Jak žebrák nezbytný náš napadají sluch ty vaše příšerné a žalující tony. To duní zvony, to duní puklé zvony, a já zde pro všecko jsem mimo vás již hluch. Tu slunce skryje se, tu otřásá se zem, tu hroby vzbouří se v tajemném nitru svém a metou noci v tvář vše halící je clony ‘ kdy duní zvony, kdy duní puklé zvony, že mrtvý z jámy své vyhlédá s chechotem. Tu satan spěchá sám, by nevlídný svůj důl stem pevných západů a závor uzamknul, a pákou obrovskou utvrdil svoje tróny kdy duní zvony, kdy duní puklé zvony, a k valu slednímu svá šerá křídla vzdul. A stíny v podzemí řvou jak lvi hladoví když vy je sevřete žhavými okovy, a řeka mrtvých dme se tajemnými stony kdy duní zvony, kdy duní puklé zvony, a veslo bije v proud jak údar hromový. Nechť již vás rozhoupal jen vítr nebo bůh, jen duňte do světa – je vyžilý a hluch. Co hučí to tak v ráz jak všechněm světům v skony? To duní zvony, To duní puklé zvony a mně mých myšlének již puká žhavý kruh.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

šachta, havíř, horník, kovkop, uhelný, továrna, uhlí, štola, zemník, dělnický

90. báseň z celkových 362

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VÍTKOVICE (Josef František Karas)
  2. XLV. ČERNÉ HODINY (František Leubner)
  3. Ruce a ručky. (Augustin Eugen Mužík)
  4. Rudé pece. (Alfons Breska)
  5. PRÁZDNO VŮKOL – TEMNO NADE MNOU. (Irma Geisslová)
  6. III. Nuž zraky sem, na tuto tvář, (Vítězslav Hálek)
  7. * * * Stín smutných večerů se do údolí vploužil – (Fred Grygar)
  8. CO VÍTR KVÍLÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  9. V nemoci. (Josef Svatopluk Machar)
  10. VEČERNÍ (František Cajthaml-Liberté)