BLÁHOVÁ.

Augustin Eugen Mužík

Ach, což jsem já pobloudila, že jsem sobě umínila starého si muže vzít, a s mladým se rozejít! Starý muž jako nůž – řeže, píchá, studí jen, mladý hoch jako hloh – kvete, voní celý den. Nynčko už je se mnou amen, na svou mladost kladu kámen. Starý sedí u pece, ale umřít nechce se. Teď mne přešla moje pýcha, už je pozdě honit bycha. Jenom smrt mne spokojí. Kéž nás brzy rozdvojí!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

čert, kapsa, huba, dělat, kousek, páter, koláč, omáčka, sedlák, vyndat

212. báseň z celkových 604

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Měl bych se srdcem se vlastním (Jan Neruda)
  2. PŘEMOŽENÉ ZLO. (Antonín Sova)
  3. Ten starý, dobrý úsměv (Viktor Dyk)
  4. Prožluklý den. (Josef Václav Sládek)
  5. NŮŽ. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Propasti (Jiří Mahen)
  7. Znáte-li mne dost? (Adolf Heyduk)
  8. DOSLOVNĚ. (Josef Svatopluk Machar)
  9. Ovčák. (Josef Václav Sládek)
  10. STRAŠNÝ SEN PÁTERA ŠRÁMKA U PŘÍLEŽITOSTI KIJEVSKÉHO PROCESU (František Gellner)