Musa dolorosa.

Augustin Eugen Mužík

Smutný kraj jak velká rakev, ticho, nikde hlesu ani, a to nebe tmavé jako těžké víko padá na ni. Časem pouze prorve temno rudý blesk – to požár řádí, skáče krajem, hltá chýže a zas dále světem pádí. Jeho ostrá zář jak prudká hříva šlehá nebes krovy, jeho praskot – řvaní šelmy, jež si po svých lupech hoví. Sladkou vůní lidské krve spilí havrani a supi beze strachu vláčejí si sterých mrtvol zryté trupy. Černá zem již tolik pila drahého žil lidských vína, na déšť nebes, rosu noci že si ani nevzpomíná. Kolem všude šibenice. Ramena jich tuhá, pevná praskají pod tíží mrtvol a se bortí tvrdá břevna. Divné, proklaté ty štěpy větve svoje k nebi týčí, a tam vzhůru, do daleka o strašlivou pomstu křičí. A tím krajem v hávu z žíní, s trním kolem bledých skrání, s dýkou v srdci, v černém oku šílenství a hrůzy plání, přes ty trosky, stohy mrtvol, louže krve, hroby, rumy, s křikem v hrdle, s krví v ústech jež ten děsný výkřik tlumí, na smrť mdlá a vysílená, v divokém a hořkém pláči, se sbortělou harfou zvolna naše Česká Musa kráčí.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

jho, potupný, výheň, hřeb, děsný, okov, blasfemie, svíjet, děs, železný

445. báseň z celkových 719

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Bořek. (Antal Stašek)
  2. HAVRAN. (Antonín Klášterský)
  3. Odpočívej. (Adolf Heyduk)
  4. Skály. (Herma Pilbauerová)
  5. HLAS ZVONŮ. (Antonín Klášterský)
  6. Píseň o zvonu. (Josef Jungmann)
  7. CHVÍLE BEZNADĚJE (Arnošt Procházka)
  8. ZÁPAD. (Jaroslav Haasz)
  9. POSTAČÍ. (Otakar Auředníček)
  10. Dávné boje. (Augustin Eugen Mužík)