Tvá ruka...

Augustin Eugen Mužík

Tvá ruka letmo bloudí po klavíru, zpod prstů proudí bouřná melodie, tak Eumenidám v dlaních svíjeli se kdys v kruhy vzteklí hadi. Co praví Beethoven? Co Schumann? – Marno, nám umřít jest, my zhynem, stínů stíny, my prachu rod, v němž skrytá jiskra božství plá uměním a láskou. Jak hudba taje smrti otevírá! Já vidím hroby všech, kdo byli se mnou, a umřeli – a my dva opozdění jsme v soumrak ptáci. My půjdem za nimi a zniknem v stínu tom podvečerním, za námi znít bude jak nových duší mladé šelestění i Beethoven i Schumann.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

klávesa, klavír, piano, akord, tón, melodie, tonus, chopin, prasklý, smyčec

20. báseň z celkových 235

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Z DENNÍKU ASKETY (Jaroslav Vrchlický)
  2. PAUSA. (Emanuel z Čenkova)
  3. HLE, LIDSKÝ ŽIVOT... (Otokar Březina)
  4. *** (Karel Toman)
  5. V nemocnici. (Sigismund Bouška)
  6. ZA JEDNU NOC. (Růžena Jesenská)
  7. SVATÁ NOC. (Otakar Auředníček)
  8. NOTTURNO. (Otakar Auředníček)
  9. Staré melodie. (Beneš Grünwald)
  10. Zvony. (Xaver Dvořák)