Černé perly.

Augustin Eugen Mužík

Hrsť černých perel z hlubin duše svojí zde lovím, z toho básníkova moře, jak zrodilo je odříkání, hoře a temno dum, jež proti křivdám brojí. Je pracně básník z duše rve a pojí pak k sobě, z nich tak skromný vínek tvoře. V nich bouřné slávy neplá zlatá zoře, jen starých ran v nich černá krev se rojí. Však jedno modlím se: by temným leskem na říze vzplály, matko vlasti, tobě, ne na hrudi, jen dole, v lemu řízy! A svobody kdy jitro svitne bleskem v ty matné perly, dávno na mém hrobě ať slávy tvé svit jeden skane ryzí!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

sonet, znělka, rým, rýma, verš, petrarka, sloka, poeta, báseň, dante

137. báseň z celkových 341

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ZA HROB. (Otakar Auředníček)
  2. S Danteovým „Novým životem“. (Jaroslav Vrchlický)
  3. NI ZISK, NI SLÁVU (František Serafínský Procházka)
  4. Noci. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Láska básníkova. (Jaroslav Vrchlický)
  6. MÉMU STARÉMU UČITELI VLAŠTINY. (Emanuel Čenkov)
  7. Matce. (Josef Svatopluk Machar)
  8. SIROTEK. (Václav Jaromír Picek)
  9. Před výkladní skříní. (Augustin Eugen Mužík)
  10. ŠPERK. (Emanuel z Čenkova)