24. NÁŘEK.

Karel Hynek Mácha

Šťastnějším sem někdy býval, Než ji zhlédlo oko mé, Poklid v srdci sem nosíval, V němž se nyní láska dme; Nechť sem v hlučné společnosti, Nechť v tichounké samotě, Ji jen vidím v obraznosti, Ji též v šedé mrákotě. Když noc rozprostře se temná A na lůžko ulehnu, Tuť ručinka její jemná Objímá mne v blahém snu; Laskavě ji k srdci vinu – Líbám děvu s vroucností – – Však procitna – žalem hynu, Zklamán jsa v své milosti. Vyjdu-li pod šíré nebe, Bych ulevil strasti své, Tu ji vidím podle sebe, Jak mé srdce k lásce zve; A hned opět tamto stojí Na vysokém ouskalí, Kde nás hrůzná propast dvojí, Kde nás dvojí osud zlý! – Ach! pročs dříve mne zajala Vábnou tvojí sličností, Pročs mně pokoj vnitřní vzala, Prsa nadchla milostí? An nemůžeš sama dáti, Po čems žádost vzbudila? – Tebe nesmím milovati – Pročs mé srdce ranila!? –

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

dalekost, zpěvec, jinoch, toužebnost, harfa, háj, provívat, zavívat, lůno, oudolí

37. báseň z celkových 564

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. III. I vám, i vám buď nyní výhost dán, (Josef Václav Frič)
  2. LVI. Píseň zarmouceného. (František Matouš Klácel)
  3. Stella. (Siegfried Kapper)
  4. 4. Že mi nelze nešťastnému (Karel Marie Drahotín Villani)
  5. DÍVČÍ ŽEL. (Václav Věnceslav Ráb)
  6. U potoka. (Karel Marie Drahotín Villani)
  7. XXXII. (Karel Sabina)
  8. 8. Odřeknutí. (Václav Věnceslav Ráb)
  9. POMNĚNKY. (Karel Sabina)
  10. Zrazená hvězda. (Václav Antonín Crha)