10. Umru – šumote ty jemný!

Václav Bolemír Nebeský

Umru – šumote ty jemný! Jak když míru palmy vanou, A co dálné klekání z nich Snivé kapky Lethe kanou. Umru – šumote ty jemný! Jak to libě mě ochvívá – Jak když v šeru anjel strážce Věčné kolébavky zpívá. Umru – topím se, či vznáším? Co se to tak se mnou houpá? Což to labuť orlím křídlem Červánkami k nebi stoupá? Či se dohraný zvuk jeden Z velké písně všehomíra V bezdnu topí, nad nímžto se Tiše věčnost uzavírá?

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

zvon, varhany, zvuk, znít, hlahol, ston, zvonice, tón, žalm, chorál

303. báseň z celkových 531

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Jako poutník k svaté hoře (Adolf Heyduk)
  2. Co trvá. (Adolf Heyduk)
  3. LUDMILE TICHÉ. (Marie Čacká)
  4. HLASY (Alfons Breska)
  5. V duši stály hnědé stíny, smutně hlavu klonící, (Jiřík Luděk Moravský)
  6. Nedělní jitro. (Ferdinand Tomek)
  7. VERŠE SAMOTÁŘE. (Emanuel Čenkov)
  8. DELIRIUM. (Jan Opolský)
  9. V ROZVALINÁCH (Alois Jirásek)
  10. KLEKÁNÍ. (František Taufer)