* * * Do prozářených mlh se dálný obzor tratí

Karel Nejč

Do prozářených mlh se dálný obzor tratí a v světla zátopu se bílé slunce tříští na nebi modravém. Na schnoucím brambořišti v tvář zápach zahořklý ti dýchne svadlých natí a z lánů zoraných hrud sytý výpar čiší. Vlak táhle zahvizdnul. – Ton lkavý mlžnou tiší se měkce zavlnil nad čarem spících polí... V dál utonolou zve tě jeseň zádumčivá svým vlídným mlčením... A vše, co trpce bolí v tvé duši rozchvělé, v stesk plyne jemný, sladký a v povzdech touhy mdlé, jenž v neurčito splývá za něčím uprchlým, co nevrátí se zpátky.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

79. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. báseň bez názvu (Karel Leger)
  2. VEČERNÍ KRAJINY. (Jaroslav Vrchlický)
  3. PODZIMKOVÝ VEČER. (Karel Červinka)
  4. VEČER NA VSI. (Ladislav Linhart)
  5. HVĚZDA. (Hermor Lilia)
  6. Sonet v májovém plein-airu. (Josef Svatopluk Machar)
  7. Krajina. (Jaroslav Vrchlický)
  8. NA KONCI MĚSTA (Antonín Sova)
  9. DOMOV (Božena Benešová)
  10. CESTA V POLÍCH. (Antonín Klášterský)