Já pustou šel cestou.

Karel Nejč

pustou šel cestou podzimním večerem, kde mlha se těžká válela po polích, kdy do mlhy lesy stichlé se topily. V duši, v níž těžké, pochmurné myšlénky se vploužily, tíží dusnou ji zalehly, cit divný se vzbudil. Cize mi zazněly v sluch vlastní kroky, znějící tlumeně. Mně děsivých záhad obzory závratné se odkryly, svým mne drtíce nesměrnem, vlastní své bytí v chvíli nechápal, nechápal život, dušeným ohlasem, jenž z odlehlých vesnic k sluchu mi doléhal. Mne divný žas jímal, jakoby bytost se zdvojila náhle: jedna z nich kráčela tím podzimním večerem, mrtvě jak automat, co druhá kams v prostor prchala bez konce, kde hlubokých tajů stíhala s úžasem div závratný, marně se snažíc chápat jej. Mne divný žas jímal. Líně jak bez ducha krajem tím kráčel mlčícím mlhavým, kde sychravou pole dýmala vlhkostí.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

949. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. TULÁCKÁ ELEGIE. (František Taufer)
  2. ANGELUS (Rudolf Medek)
  3. Rozkoše pěna vyráží na rty. (František Sís)
  4. Blíny v duši. (František Sís)
  5. Dar země. (František Taufer)
  6. Němý smutek. (Bohuslav Květ)
  7. NÁLADA. (Otokar Březina)
  8. Rukojmí (Rudolf Medek)
  9. PROMĚNY (Antonín Sova)
  10. SÍMĚ BOLESTI. (Sigismund Bouška)