Hymnus kraji mé touhy.

Karel Nejč

V stín šerý duše mé a v dnů mých smutek mhavý jak úsvit naděje Tvůj fantom pyšně svítí, v tvé dálky slunečné, kam sen ji svábil žhavý, má touha šílená se v roznícení řítí. Pod nebe, jež se pne nad pouští mrtvou šíří žár chrlíc smrtelný na vysílenou zemi, v sen kleslou chorobný, jak žena mdlá, když hýří sil zbytkem posledním, mrouc mezi orgiemi. Do hájů soumračných, v klid dřímotný a snivý, na slunné ostrovy ve vodách modrých moří, v ruch rozvířených měst, jichž záblesk oslnivý v mhách siných obzoru jak bílý požár hoří... Do zahrad kvetoucích nad řekou v slunci spící, kde ženy ohnivé spí v sladké tiši vlahé, jimž touhou zvířená a vášní sálající krev ruchem zimničným dme bílé prsy nahé. O kraji vidin mých! Má duše, snem svým spita, šept sladký útěchy zas tuší pod svým trudem, a všechna žádost má, v proud jeden žhavý slita, v mém těle horečně tvým sálá za přeludem. V tvých květech usínat, z nichž těžké vůně řinou ve vzduchu lísavém, jak horkou lázní zalit, v dešť světla zatopen a lákán dálkou snivou, a barev hořících zrak příkrým jasem zkalit! Žár slunce smyslný na nahých cítě bocích, hru stíhat illusí, jež v mhy se tratí zlaté, a krve vzkypěním ve vůní dusných nocích mdlý klesnout v náručí vstříc měkce rozepjaté! Svým touhám podlehlý vším v snu se zmámit líném, čím ohněm víří krev, co v hlavu mdlobu vhání, spít dojmů závratných se otráveným vínem, a zmírat životem, jenž kypí k omdlévání!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

169. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. magnolie (Stanislav Kostka Neumann)
  2. Tady ležím s rukama rozepjatýma... (Stanislav Kostka Neumann)
  3. CIZÍ VERŠE (Božena Benešová)
  4. PÍSNĚ VEČERA. (Zikmund Winter)
  5. ZPĚV SVATEBNÍ NOCI (Karel Hugo Hilar)
  6. ŠEST BÁSNÍ Z NEDOPSANÉHO ROMÁNU. (Božena Benešová)
  7. XXII. (Xaver Dvořák)
  8. Mori! (Xaver Dvořák)
  9. UKOLÉBAVKA (Vladimír Frída)
  10. ŘÍJEN. (Kamil Berdych)