Ballada stará – stará!

Jan Neruda

Ballada stará – stará!
Rukama lomila, po břehu chodila, na kámen poklekla, dceru porodila. „Chceš Ty, matičko má bledá, bych Ti rybek nalovila?“ – Jak bys sítě rozhodila, vždyť se’s sotva narodila! – „Chceš Ty, matičko má bledá, bych si plinky vybílila?“ – Zanech plinek, dlouhá cesta, čas, bys sobě popílila! – [31] „Vlna s vlnou v rozhovoru, mám se po vodě dát dolů?“ – Po vodě se dáme spolu, zastavíme mlýnská kola, aby mladý mlynář věděl, kdo ho před soud boží volá! – 32