PODZIMNÍ

Jan Neruda

Sluníčko, ještě jen jednou tak poskoč si z hor východních do oblohy, jak tenkrát, když z dětské své postele jsem každého rána tak vesele své vyšvihnul mladé nohy! Sluníčko, ještě jen jedinkrát zasměj se tak zplna, a bez ostychu, jak tenkrát, když oči své pozvednout a na tebe, sluníčko, pohlédnout jsem nedoved beze smíchu! Sluníčko, ještě jen jednou tak zatoč se, jak tenkráte – prosím tebe – když den co den, jakoby z úkolu, jsme tančili světem si pospolu a kolem nás nebe – nebe!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

hanička, jeníček, hubička, růžička, hanna, panenka, srdéčko, srdíčko, děvčátko, janíček

125. báseň z celkových 475

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Nemoc a pomoc. (Karel Sudimír Šnajdr)
  2. SIROTA. (Karel Vojtěch Prokop)
  3. Holoubek. (Václav Svatopluk Štulc)
  4. Na prsou svých nech snít mne zas. (Josef Václav Sládek)
  5. 14. Hasly zatmělé hvězdičky, (Karel Hynek Mácha)
  6. X. ŽEHRAVÝ. (František Ladislav Čelakovský)
  7. IMPROMPTU. (Antonín Klášterský)
  8. Vylítlo sluníčko... (Růžena Jesenská)
  9. Valaška. (Josef Kalus)
  10. ČTVEROLÍSTEK. (Augustin Eugen Mužík)