Rubáš

Jan Neruda

Jasno v horách, jasno v dole, paní obchází si pole. „Což na jednom živobytí! ze lnu může rubáš býti; košilička dlouhá, bílá, ráda bych ji muži šila.“ Paní ví, čím srdce vadne, ví, čím v těle krev vychladne. Slunce jak by vyhořelo, podzim přišel, léto mřelo. V letě manžel postonává, v podzim manžel dokonává. „Nebudeš mne míti více, pojď sem k loži, rozžži svíce. Svět se kolem se mnou točí, zatlač, paní, kalné oči. Nemohu-li více žíti, pokojně chci v hrobě shníti. Z hedbáví mně rubáš uší, jak se spravedlivým sluší. Třeba dokonal já v pátek, neválej jej do mše v svátek. Neupřádej ve sobotu, ať neposleš na mne slotu, nemohl bych shnít pak v hrobě, smrt bys předla sama sobě.“ Zvoní zvony na vše strany zvoní, zvoní troje hrany. Zvoní, zvoní na vše strany: Hladem chudí – jedem páni. Mračno v horách, mračno v dole – „Obohacím svaté pole.“ Paní vraští bílé čelo: „Nač by hedbáví být mělo? Což s rubášem za novotu! Upředeme ve sobotu, – hotovi jsme do mše v svátek, – aj – proč zemřel manžel v pátek!“ Dlouho, pane, nežli tobě zroste kvítí na tvém hrobě; dlouho, nežli tráva zroste – a již k svatbě jedou hosté! Jedou hosté, prach se zdvíhá – „Strojte hody, čas ubíhá! Ať se čistotou vše bělí, jizba, dům i dvůr můj celý! Aj, zde ještě lenost vaše nechá zbytky od rubáše. Což nám babské do povídky – do plamenu s těmi zbytky!“ Než se paní k ohni sehne, žhavý plamen ven vyšlehne. Letí domem divá paní, letí rudý plamen za ní. A než v poplach zvony bijí, plamen věnec svůj dovíjí; a než k pomoci se brali, černé kosti vyhrabali; a než hosté se tu sjeli, místo svatby – pohřeb měli.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

nit, len, příst, kolovrátek, cívka, přádlo, kužel, příze, nitka, vrčet

167. báseň z celkových 339

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ŠTĚDRÝ DEN. (Karel Jaromír Erben)
  2. Chaloupka. (Emanuel Miřiovský)
  3. Bělička. (Karel Sudimír Šnajdr)
  4. SENTIMENTÁLNÍ PÍSEŇ. (Josef Svatopluk Machar)
  5. U vidění*) (Josef Barák)
  6. XIII. Zem, sotva ji sluníčko ohřeje, (Jan Neruda)
  7. Musí. (Adolf Heyduk)
  8. NA SMRT JEDNÉ TKALCOVÉ (Antonín Sova)
  9. Malá švadlena. (Josef Václav Sládek)
  10. POHÁDKA STRÝČKA CHMELÍKA. (František Táborský)