Tak velemoudře ze záhonu

Jan Neruda

Tak velemoudře ze záhonu se růže na mne dívala, zašeptla leccos z moudrých lidí a myslím, že i zívala. „Mé srdéčko, má drahá růže, o krásná růže, vyber si, zda žádáš žhoucích políbení či duchaplných aperçu!“

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

růžička, kvítek, květinka, srdéčko, kvítko, kvítí, věneček, poupátko, růže, kytička

568. báseň z celkových 910

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XXXVII. Pannám. (František Matouš Klácel)
  2. XIV. Proč, líbezná růžinko, (Boleslav Jablonský)
  3. LXIII. A když přišlo jaro zas, (Josef Uhlíř)
  4. Polní růže. (František Chládek)
  5. Proč se růže zardívají? (Václav Antonín Crha)
  6. Růže na samotě. (Irma Geisslová)
  7. Zastaveníčko. (Matěj Havelka)
  8. Růže polední. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  9. IX. KVETENÍ. (František Serafínský Procházka)
  10. RŮŽE. (Václav Jaromír Picek)