III. Když nad střechou osad se zmítá bouř,

Jan Neruda

Když nad střechou osad se zmítá bouř, tu přemnohá svém ve přístěnku si zavzdychne dobrácká dušička as: „ta nebohá ptáčata venku!“ Ach, prosím Vás, pražádnou lítost jen! nám, kteří svá nemáme hnízda, je nejvolněj, nad námi, pod námi bouř když válečnou muziku hvízdá. Když kolíbá les se jak na vlnách a k zemi až shýbá své témě, a blesky se třískají o čela skal, až třese se kolkolem země. A urve-li nás to a smete nás a rozrazí prsa o kámen – bouř zahučí velebný pohřební žalm a příroda zavzdychne amen!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

dědeček, babička, vnouček, babiččin, povídat, stařenka, vnučka, staroušek, dědoušek, vnouče

122. báseň z celkových 211

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. I. EVA. (Jaroslav Vrchlický)
  2. V HORSKÉM DEŠTI. (Adolf Heyduk)
  3. V NÁDRAŽÍ. (Václav Šolc)
  4. VÝČITKA. (Louis Křikava)
  5. XXVI. Myšlenka krásná zaťuká-li, (Vítězslav Hálek)
  6. V předjarním ruchu (Antonín Sova)
  7. XXVII. V tiché vísce. (Jan Vřesnický)
  8. 6. Již i ve snách hrůzou navštěvují (František Ladislav Čelakovský)
  9. VIII. Je prostřed podzimku: chlad, (Adolf Heyduk)
  10. PÍSEŇ ZBLOUDILÝCH PTÁKŮ. (Josef Svatopluk Machar)