VI. Tak zvolna – tak smutně – tak sám a sám

Jan Neruda

Tak zvolna – tak smutně – tak sám a sám svou loďku dál životem sunu – což nechtěla pražádná dušička sem do mého vsednout člunu? Ach odpusť mně pánbůh tu otázku, a nečiň můj hřích ještě větší: když vesla svá nad vlny nadzdvihnu – vždyť kanou s nich slzy něčí! Když na konec kormidla pohlédnu, vždyť trhnu tak plaše, tak prudce: tam vzadu ty pruhy – toť spínají se za mnou dvě bílé ruce!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

574. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NA PŘÍDĚ. (Adolf Heyduk)
  2. JAK LODI JSEM... (Karel Červinka)
  3. LXXX. Ať si jak chce moře zmítá (František Ladislav Čelakovský)
  4. Juž v tichých vodách pluji, (Xaver Dvořák)
  5. DUŠE MÁ. (František Soldan)
  6. Na vodách neklidu... (Bohuslav Květ)
  7. Píseň rybářky. (Josef Václav Frič)
  8. VZPOMÍNKA Z JIHU. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Plavec. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  10. Už mdlím! (Josef Kalus)