X. Den vznesl se z údolu; výš a výš

Jan Neruda

Den vznesl se z údolu; výš a výš teď kráčí svým světelným krokem – „Kam jdeš teď, kam jdeš?“ – „„Vždyť vidíš předc, že ku výši hory bokem.““ A pojednou ztemněla hora se, a zhaslo i zlacené témě – „Kde jsi teď, kde jsi?“ Však ticho kol a němá je širá země. Já cítím se pojednou opuštěn – kam asi se den můj vznesl?! a v zimničném, v toužebném pospěchu můj k údolu zrak zas sklesl. Ach celá má minulost – vždyť to tam již plujou jen mráčkové šedí – a mně je tak ouzko, tak tesklivo, jak měl bych jít ku zpovědi.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

zvon, varhany, zvuk, znít, hlahol, ston, zvonice, tón, žalm, chorál

519. báseň z celkových 531

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ZVONŮM NA BÍLOU SOBOTU. (Antonín Klášterský)
  2. S BOHEM (Otokar Fischer)
  3. S BOHEM! (Ferdinand Tomek)
  4. Své matce. (Josef Václav Sládek)
  5. Slavnost jara. (Zikmund Winter)
  6. TVŮRČÍ CHVÍLE (Antonín Sova)
  7. V ŠERU. (Václav Bolemír Nebeský)
  8. QUO VADIS? (Antonín Klášterský)
  9. LXXIX. Již ve vísce mezi bory (František Ladislav Čelakovský)
  10. V dnech těžkých soumraků... (Bohuslav Květ)